Minimální mzda v roce 2019
Minimální mzdy v roce 2019 vzroste na 13 350 Kč.
Koho se dotkne zvýšení minimální mzdy?
Minimální mzda v roce 2018 dosahovala 12.200 Kč a od ledna letošního roku vzroste o 1.150 Kč na 13.350 Kč. Důvodů k růstu minimální mzdy je více - rostoucí průměrná mzda, platy i rostoucí ekonomika, ale i tlak odborů.
1. Rodičů dětí - od ledna 2019 vzroste hranice pro uplatnění daňového bonusu na dítě, který lze uplatňovat, pokud rodič dosáhne na 6-ti násobek minimální mzdy. Daňový bonus náleží poplatníkovi v případě, že je jeho daňové zvýhodnění vyšší než jeho daňový odvod. V roce 2019 bude tato hodnota 80.100 Kč, přičemž v roce 2018 činila hranice 73.200 Kč, tedy o téměř 7.000 Kč méně.
Příklad: Zkrácený pracovní úvazek.
Pan Skřivánek má 2 děti. Jeho příjem činí 80.000 Kč ročně. Pracuje na zkrácený úvazek za 6.666 Kč za měsíc. V roce 2019 nebude mít na daňový bonus nárok, protože jeho příjem nepřesahuje 6-ti násobek minimální mzdy. V roce 2018 by měl nárok na uplatnění daňového bonusu.
2. Důchodců - příjem ve formě důchodu nebo penze je od daně osvobozen, ale pouze pokud nepřekročí 36-ti násobek minimální mzdy. Pro rok 2018 byla tato hodnota 439.200 Kč ročně, tedy 36.600 Kč měsíčně. V roce 2019 bude roční hranice 480.600 Kč, měsíční důchod 40.050 Kč. Otázkou zůstává, zda-li se vůbec najde důchodce, který takovou částku pobírá.
Příklad: Velký důchod.
Pan Michálek pobírá v roce 2018 důchod ve výši 450.000 Kč ročně (37.500 Kč měsíčně), díky valorizaci důchodů se mu důchod příští rok zvýší na 465.750 Kč (38.812,5 Kč měsíčně). Jiné příjmy pan Michálek nemá. Za rok 2018 musí do konce března 2019 podat daňové přiznání, a pokud nemá další jiné příjmy, tak nebude platit žádnou daň z příjmů (díky slevě na poplatníka), kdežto v roce 2018 bude jeho důchod osvobozen a nebude se moci zaobírat ani daňovým přiznáním.
Zdravotní pojištění a minimální mzda
Výše minimální mzdy má přímý vliv na výpočet minimálního odvodu zdravotního pojištění. Týká se to:
1. Osob bez zdanitelných příjmů - OBZP musí samy odvádět zdravotní pojištění, alespoň v jeho minimální výši. Pro rok 2018 je tato záloha 13,5 % z 12 200 Kč, tedy 1.647 Kč. Minimální záloha pro OBZP v roce 2019 vzroste na 1.802 Kč za měsíc.
Příklad: OBZP
Student Pekárek si protahuje studium na VŠ a nemá žádné příjmy. Je mu již 26 let a v roce 2018 musí měsíčně odvádět zdravotní pojištění ve výši 1.647 Kč, nicméně od začátku roku 2019 se mu jeho odvod zvýší na 1.802 Kč měsíčně.
2. Lidé s kratším úvazkem - pokud je jejich příjem nižší než minimální mzda, tak si budou muset doplácet sami zdravotní pojištění do výše, kterou by odváděli, pokud by pobírali minimální mzdu.
Příklad: Krátký úvazek
Pan Haškovec má měsíční mzdu ve výši 7.000 Kč, v roce 2018 si musel na zdravotní pojištění doplácet 702 Kč, od roku 2019 si bude muset doplácet na zdravotním pojištění 830 Kč.
3. Na OSVČ, kteří odvádí minimální zdravotní pojištění a na státní pojištěnce nemá změna minimální mzdy vliv na odvody zdravotního pojištění
Sociální dávky a minimální mzda
Růst minimální mzdy nemá vliv na růst dávek státní sociální podpory. Ovšem pokud zaměstnanec bude pobírat zvýšenou minimální mzdu, tak na některé dávky nemusí dosáhnout (například na pomoc hmotné nouzi, příspěvek na bydlení).
Růst minimální mzdy a nezaměstnanost
V dnešní době, kdy se nezaměstnanost pohybuje na rekordně nízkých číslech, nebude růst minimální mzdy problém a nějaké velké propouštění se nedá očekávat. Značnou komplikací by pro zaměstnavatele mohla být vysoká minimální mzda v době, až se česká ekonomika dostane do recese. Právě minimální mzda může tedy být určitým limitem pro společnosti, které by se dočasným snížením mezd mohly bránit propouštění, a efektivně tak snižovat mzdové náklady.
Minimální mzda a nezaměstnaní
Uchazeč o zaměstnání v evidenci Úřadu práce si může vydělat maximálně polovinu minimální mzdy - v roce 2018 tedy 6.100 Kč a v roce 2019 činí částka 6.675 Kč Pokud si ovšem registrovaný uchazeč o zaměstnání přivydělává, tak ztrácí nárok na podporu v nezaměstnanosti.